Vždyť jsem to několikrát říkal, ale ty jsi to nechtěla slyšet

Má žena Eva dnes prožila zklamání s několika členy své rodiny. Přišla do naší společné kanceláře a už při vstupu do místnosti jsem na ní viděl, že něco potřebuje sdílet. Ten zklamaný výraz už znám. Během několika prvních vět jsem ji začal přerušovat a říkat ji svůj názor na situaci, lidi a připomínat ji: „O tom jsem už několikrát mluvil, ale ty to nechceš vidět ani slyšet. Přiznej si realitu!“

Pozdě večer, když Eva, dvě dcery a syn spali mi došlo, že jsem byl při našem rozhovoru za chytrého, dokazoval jsem svou dostatečnost a ukazoval, jak vše už dávno vím. Začalo mě to mrzet a přemýšlel jsem, jaký rozdíl by udělalo, kdybych si v ten okamžik uvědomoval, že nyní jednám přes „Já jsem…“.

Jak být tátou a objevit pro sebe, kdo skutečně jsem

Velký objev, který mi poskytl hluboký vhled do mého způsobu bytí tátou a zároveň i expertem ve svém oboru bylo objevení pro sebe, jak se musím v každém okamžiku svého bytí utvrzovat v pravdě, kdo sám pro sebe jsem. Ve světě „Já jsem…“ jsem objevil skryté přínosy, které mě posilňovali a cenu, kterou jsem za svou nevědomost svého „já“ platil.

Získal jsem nový objev v kvalitě svého bytí a jednání jako táty, manžela a experta v oboru. Tento objev mi dodal svobodu, moc, schopnosti a klidnou mysl. Začal jsem vidět a slyšet to, co mi doposud bylo skryté a nepřístupně zahaleno v jakémsi závoji neviditelnosti.

Kdo jsem skutečně?

Zdánlivě jednoduchá otázka, nad kterou se ani nezamyslíš. Pokud jsi jako já, přesně víš, kdo jsi a nemůže být pochyb, že by sis myslel něco jiného. Jsem specialista na sklo, táta, manžel, muž… jsem tohle a tamto.

Je normální, že téměř každý žije život a předpokládá, že způsob, za koho se považuje, odpovídá tomu, kdo je. Jinými slovy: Téměř každý žije život a považuje za samozřejmost, že způsob, za koho se považuje je jeho skutečné já.

Co však znamená – považuji se, za…?

Existuje propastný rozdíl mezi slovy „Já jsem“ a „Považuji se“. Tento hluboký rozdíl ilustruje tato slovní spojení: „Já jsem hloupý“ a „Považuji se za hloupého“.

Abych tyto dvě slovní spojení pro sebe objevil, musel jsem je s někým sdílet a říct je nahlas. Zkuste to taky. Napiš si, kdo si myslíš, nebo víš, že jsi a pak doplň do slovních spojení, jak uvádím na příkladech níž. Pokud to nebudeš sdílet nahlas osobě, která tě zná, tak nic pro sebe neobjevíš. Tvé ego vytvoří ochranný štít, aby nebylo konfrontované s tím, kdo je. Bojí se totiž toho, že pokud by se prozradilo, kdo je, tak by zemřelo, což by byl konec bytí ve světě „Já“.

Příklad cvičení:

  • Jsem chytrý. vs. Považuji se za chytrého.
  • Jsem naštvaný. vs. Považuji se za naštvaného.
  • Jsem příliš hodný. vs. Považuji se příliš hodného.
  • Jsem dostatečný. vs. Považuji se za dostatečného.
  • Jsem zábavný. vs. Považuji se za zábavného.

Dlouho mi trvalo, než jsem toto rozlišení pro sebe objevil. Stále jsem nechápal, jak bych mohl být někdo jiný než to, co o sobě vím a myslím si to. Bral jsem za samozřejmost, že způsob, za koho se považuji, je to, kdo skutečně jsem. Zkus se zamyslet se mnou:

  • Možná to, za koho se považuji, není to, kdo „skutečně“ jsem.
  • Možná způsob, za koho se považuji není nic víc než můj způsob bytí (vysvětlím později).
  • Možná nejsem ani to, co se domnívám, že jsem.
  • Nejsem tím, kým jsem se ve svém životě stal a možná nejsem ani to, za koho se považuji.
  • Možná skutečně nejsem ani jedno z toho.

Kdo tedy skutečně jsem?

Zjistil jsem, že většina z nás žije svůj život jako tohle nebo tamto, ale to, kdo jsme, je jen způsob, za koho se domníváme, že jsme a není to nic víc než způsob našeho bytí, které jsem akceptovali nebo jsme na něj rezignovali.

Když jsem si tohle uvědomil, tak jsem začal být ochotný připustit, že kdo jsem se ve svém životě stal, není to, kdo skutečně jsem.

Ukáži ti na příkladu z dnešního dne, co toto rozlišení pro mne znamená a jak mi pomohlo získat svobodu bytí a svobodu jednání, klid na duši, ticho a jasnost v hlavě. Přišel jsem totiž na to, že:

  • V realitě „Považuji se za…“ mám možnosti pro objev nové kvality bytí a produktivního jednání v tom, za koho se považuji.
  • V realitě „Já jsem…“ je ve způsobu, kdo sám pro sebe jsem pouze možnost pro zlepšování nebo udržování (leštění) toho, kdo jsem a jak jednám.

Svět „Já jsem…“ má své přínosy, která něco stojí

Když jsem byl dnes před svou ženou chytrý, dostatečný a v pozici, já vím, já to říkal, tak jsem nemohl být milující, naslouchající, laskavý, přítomný a zdroj něčeho většího, než jsem já sám. Byl jsem jen sebestředně orientovaný na to, kdo jsem a jak to dokázat. Odpojený od potřeby mé ženy a doslova hluchý a slepý k tomu, co v daný okamžik potřebovala.

Byl jsem jen chytrý, dostatečný a v pozici, já vím, já to říkal…

Na konci našeho rozhovoru jsem měl jen dobrý pocit, že jsem měl v minulosti pravdu, ale moje žena byla dále smutná a uvědomuji si, že byla i nevyslyšená.

Rozlišení „Já jsem“ a „Považuji se za“

Rozlišení obou pojmů pro mne bylo základem pro získání svobody bytí a svobody jednání. Neříkám, že to bylo jednoduché. Bez ochoty být konfrontován a být koučovám, bych nikdy nebyl schopný připustit, že to, co vím a co si myslím, že jsem, není to, kdo jsem skutečně.

Být tátou a přitom být uznávaným expertem v oboru si jako základ vyžaduje transformaci toho, kdo jsi a objevení pro sebe, kdo jsi skutečně. Podělím se s tebou o svou mantru, kterou si pravidelně jednou týdně čtu a čtu ji svým klientům, kteří se účastní mého ročního programu, nebo je koučuji na to: Jak být tátou a stále uznávaným expertem v oboru.

Stojím si za tím a prohlašuji, že:

  • jsem si myslel, že zásadně a neodmyslitelně jsem člověkem, který zná sebe, což je jen způsob mého bytí.
  • jsem člověkem, který zná sebe, ale to není to, kdo jsem skutečně.
  • nejsem limitován mým bytím jako člověk, za kterého jsem se považoval a kterým jsem si myslel, že jsem.
  • si můžu pro sebe vytvořit zatím nepoznaný způsob bytí, který bude autentický k tomu, kdo jsem skutečně.
Komentáře