Jak přijmout, že existuje něco, co nevíte, že nevíte

Situace, se kterými se zabýváte dopadnou tak, jak dopadnou a nikdy nedopadnou tak, jak neměli dopadnout. Vše může dopadnout jen dobře nebo dobře.

Situace, kterou nyní prožíváte se pravděpodobně již nikdy nevrátí do normálu. Záležitosti, se kterými se nyní zabýváte dopadnou tak, jak dopadnou a nikdy nedopadnou jinak – to je normální. Většina z nás touží, aby se současný stav vrátil do normálu, ale život za námi nepřišel s příslibem nebo zárukou, že dopadne tak, jak se nám líbí. Život nabízí jen jednu variantu – vše dopadne tak, jak to dopadne.

Zamyslete se: Co jste doposud považovali za normální, je jen vzpomínkou z minulosti a budoucnost přinese nový soubor normálů, které pravděpodobně až téměř jistě nebudou stejné jako to, co znáte.

Jakou máte připoutanost k tomu, co bylo normální?

Většina z nás si neuvědomuje, co považujeme za normální a hodnotí tak současnost a budoucnost. Jsme pak nespokojení, mrzutí a naštvaní. Někteří lidé říkají: „Tohle není normální. Oni se snad zbláznili. Jak to mohli udělat. Tohle se přeci nedělá.“ Pokud budeme současnou situaci, se kterou se potýkáme hodnotit pomocí toho, co považujeme za normální, tak je pravděpodobně jisté, že budeme zklamaní.

Mnohem lepší je přijímat skutečnost takovou, jaká je a v ní jednat z právě vytvořené budoucnosti, kterou jsme si vytvořili, abychom mohli být příležitostí pro ostatní lidi žít život, který milují. Záležitosti dopadnou tak, jak dopadnou. Nikdy nemohou dopadnout jinak. Když přijmete, že vaše jednání nedělá žádný rozdíl, a přesto to budete dále dělat, tak uděláte v životech ostatních rozdíl.

Je to paradox. Je to hluboké. Rozdíl v životech druhých lidí je následek, nikoliv příčinou. Vaše jednání a chování se primárně projevuje jen jako to, kdo v daném okamžiku jste sami pro sebe a pro ostatní. Jinými slovy, způsob vašeho jednání a chování je jen to, jak se v realitě zobrazujete sami sobě a ostatním.