Kolik pozornosti věnujete slovům, které vyslovíte?

Většina lídrů není radikálně otevřená a radikálně upřímná. Používají slova, která jsou společensky přijatelná, pasivní nebo neposkytující posilňující kontext. Lídři mluví o tom, co si myslí, že se děje, jak se cítí, co si myslí o životě, o sobě a ostatních… atd. Jenže když lídr při svém leadershipu mluví tímto způsobem, tak je jen „divákem v hledišti“ – je jen pozorovatelem života, než aby žil život a vytvářel budoucnost tím, co říká.

Každý z nás se naučil používat fráze a slovní spojení, o kterých je přesvědčený, že jsou zdvořilá a společensky přijatelná. Jsou to především slova: můžeš, musím, chci, měl bych, přeji si, snažím se, pokusím se. Všimněte si, že když používáte tato slova v různých leadership situacích, tak většinou nedojde k naplnění záměru. Nestane se žádná akce.

Jako příklad můžu uvést tyto věty:

• Neměl bych tolik jíst sladkého, není to pro mě zdravé a tloustnu.
• Měl bych být milý ke svým kolegům v práci, jinak nebudou chtít se mnou spolupracovat.
• Musím dokončit projekt do konce dnešní půlnoci, jinak mě v práci vyhodí.
• Mohl bys prosím zajistit vyvezení odpadků, jinak to tady bude celý den smrdět?

Všimněte si, že v těchto vyjádřeních potřeb, přání nebo požadavků neexistuje žádná akce. Výsledek těchto slovních spojení je takový, že neexistuje žádná změna a žádné prožití rozdílu. Jen sdílíte své myšlenky o tom, co by se mělo nebo nemělo stát.

Není nic špatného na větách, které jsem zde uvedl. Běžně se používají a pokud lidé mezi sebou mají dohodu, že spolu takto budou komunikovat a budou vědět, že za těmito větami se skrývá akce, kterou mají udělat, tak je vše v pořádku. Ale teď se podívejte do vašeho týmu a sami na sebe. Děje se to tak?

Z mých zkušeností a zkušeností jiných konzultantů a koučů vyplývá, že více jak 50% požadavků a nabídek tohoto typu nejsou realizované nebo nedojde k naplnění jejich záměru v čas a v době, kdy se očekávalo, že měli být udělány.

Jak by měl lídr komunikovat, aby svými slovy vytvářel akci?

Lídr by neměl používat popisný jazyk toho, co je ve světě, ale měl by být schopný používat jazyk k vytváření něčeho nového v existenci (v našem bytí, jsoucnu). To znamená, že místo toho, aby byl omezovaný tvořením slov odpovídajících světu, tak by měl používat jazyk, ze kterého svět bude odpovídat jeho slovům.

Chce-li používat jazyk, ze kterého jste schopný vytvářet v existenci něco nového a zároveň používat jazyk, ze kterého svět bude odpovídat vašim slovům, musíte pro sebe objevit novou konverzační doménu nazvanou „Řečové akty“. Používáním řečových aktů se přesunete z role „diváka v hledišti“ na „hráče na hřišti“. Používáním řečových aktů vytváříte nový život pro sebe a ostatní.

Na kurzu Požadavek, nabídka a slib – Řečové akty konverzace k akci můžete objevit základní řečové akty, mezi které patří:

• Deklarace
• Požadavek
• Nabídka
• Pozvánka
• Příkaz
• Slib

Pojďme se nyní podívat na rozdíl toho, jak lídr svého života používá řečové akty v předchozích příkladech (jednání „hráče na hřišti“:

• Slibuji, že dnes nebudu jíst sladké.
• Deklaruji sám sobě a ostatním, že nyní budu spokojený s kolegy.
• Požadavek na šéfa: Požaduji prodloužení termínu odevzdání na zítřek v 15:00 hod.
• Prosím, než začneš pracovat, tak zavolej úklidovou službu, aby hned teď vyvezla odpadky.

Věřím, že jste si všimli, jak v tomto příkladu jsou slova samotnou akcí než koncepčním popisem situace. Chce-li lídr vytvářet budoucnost, která by se bez něj jinak nestala, tak bude muset používat řečové akty. Řečové akty vaše slova udělají mocnější a vytvoří budoucnost, která by se jinak nestala.