Moudrost schovávající se za „syndromem podvodníka“

Jednou z mých oblíbených koučovacích technik je práce se syndromem podvodníka. Anglicky se tomuto mentálnímu stavu říká: imposter syndrom

Poprvé syndrom podvodníka popsaly v roce 1978 klinické psycholožky Pauline Clance a Suzanne Imes. Jedná se určitý vzorec chování, kdy lídr pochybuje o tom, že by měl být oceněný za to, co dělá. Svou práci provádí „levou zadní“ a má nedostatečný pocit vlastní hodnoty.  Lidé v této zóně mají obavu, že někdo jejich nekompetentnost odhalí. Nechtějí připustit, že by jejich úspěch byl výsledkem jejich schopností a kompetencí. Místo toho říkají, že za úspěchem stojí štěstí a velký kus práce, proto se bojí budoucnosti. Nevěří, že by se úspěch mohl opakovat.

Na opačném konci je „vrchol hlouposti“

David Dunning a Justin Kruger v roce 1999 prezentovali výsledky studie, která prokázala, že v mnoha sociálních a intelektuálních doménách se lidé rádi přeceňují ve svých schopnostech. Což je vede ke špatným rozhodnutím, ve kterých si často ani neuvědomují, že je dělají. V praxi to znamená, že ti, co vědí nejméně, tak nejvíce křičí a zvedají ruce, že v tom jsou fakt dobří. Často říkají: „Kdybych to dělal já, tak by to dopadlo jinak, v tomhle jsem fakt dobrý.“ Budou si stát za svými rozhodnutími, a přitom si nebudou uvědomovat, že tato rozhodnutí nejsou dobrá.

Na pozici vrcholového managementu to může znamenat, že CEO udělá několik špatných rozhodnutí ohledně zahájení nebo zastavení projektů, nevhodné zahájení externí spolupráce nebo obviňování ostatních ze špatného výkonu a konkrétních výsledků.

Je velmi snadné uvíznout na „vrcholu hlouposti“, ale nejhorší je vaše slepota k této manažerské pasti. Pokud je CEO na „vrcholu hlouposti“ dle definice Dunning-Kruger efektu, tak většinou uplatňuje své rozhodovací pravomoci, což nevede k dosahování výsledků a požadované produktivity, ale k vytvoření kultury nedůvěry. Lidé se cítí jako hlupáci a ztrácejí víru, že by se situace mohla zlepšit.

Máte ve firmě někoho, kdo je na „vrcholu hlouposti“ nebo má příznaky „syndromu podvodníka“?

Lidé na vrcholu hlouposti mají přehnanou sebedůvěru a drzost díky nedostatku znalostí. Lidé se syndromem podvodníka v ostatních vyvolávají dojem, že nevědí, co dělají. Lidé se syndromem podvodníka mohou být skuteční mistři ve svém oboru, ale vy to na první pohled neuvidíte.

Prohlédněte si následující graf a ukažte ho kolegům u vás ve firmě. Věnujte čas tomu, abyste se zamysleli a poskytli si zpětnou vazbu, zda se náhodou nenacházíte na vrcholu hlouposti nebo v zóně podvodníka.