Proč si ve firmě najmout kouče

Tento týden jsem měl koučink s jedním ze svých klientů. Je to táta 2 malých dětí (6 a 8 let). Se svou ženou se rozvedli za dosti nepříjemných okolností, které znamenali jeho psychické zhroucení a významnou ztrátu jeho produktivity na všech úrovních života. Doslova ztratil 1/2 roku života a spoustu svých přátel. Stále se točí v začarovaném kruhu, ve kterém viní svět kolem sebe za to, že mu není dáno, aby byl šťastný. Celý svět se dohodl, že mu bude házet klacky pod nohy. Neustále vytváří konspirace a hledá způsoby, jak se pomstít své ženě, za to, co se mu děje.

Je nešťastný a ztratil svou svobodu bytí a jednání. Neustále se chlubí tím, s kolika ženami měl sex a jaký je boreček, po kterém ženy letí. Když se na tohoto muže podíváte, tak vidíte, jak uvnitř je zničený a vyčerpaný. Kouří krabičku cigaret denně a nedokáže se plně na nic soustředit. Je uvězněný ve svém žaláři vzteku, zoufalství a hněvu na vnější svět.

Nejdříve pro sebe potřeboval objevit, kdo je

Velmi důležitý bod ve vašem Mistrovství života, ve kterém chcete být tátou a zároveň uznávaným expertem v oboru, je mít jasno v tomto rozlišení: „Kdo víš, že jsi, není to, kdo skutečně jsi.“

V každém okamžiku si můžete položit otázku „Kdo teď jste?“ Jsem ustaraný, smutný, podrážděný, oběť, naštvaný, mrzutý, šťastný atd. Vaše odpověď je jen to, co víte, že víte, nebo si myslíte, že to víte. V tomto okamžiku, kdy si to uvědomíte, tak můžete pro sebe objevit, že to je jen jeden způsob bytí, který vám byl do této doby, než jste si to uvědomili k dispozici.

Být mistrem svého života a žít život, který milujete si vyžaduje nebýt zaseknutý s tímto způsobem bytí a umět si vytvářet nový způsob bytí z vytvořené budoucnosti, ze kterého v přítomnosti přes vytvořený kontext jednáte.

Kontext je rozhodující!

Většina z nás je zaseknutá jen v jednom způsobu bytí a neuvědomuje si, že to, kdo víte, že jste je jen to, za co se považujete. Ve světě „Já jsem“ máte jen jeden způsob bytí, který vám předurčuje budoucnost. Dalo by se říct, že žijete do pravděpodobné / téměř jisté budoucnosti.

Koučink s klientem na téma: Kdo jsi, není to, kdo skutečně jsi.

On: Zítra jdu k psycholožce a chci, aby mi pomohla dokázat, že moje žena je verbální násilník, který mě týrá. Řeknu jí tam, že… (následoval naučený a připravený příběh, který vyprávěl s mikro výrazy v obličeji svědčící nikoliv o utrpení, ale o nechuti, zlobě a připravované pomstě).

Já: Zastav, mě nezajímá příběh, který mi vyprávíš, ale to, na co se mě chceš zeptat.

On: Myslíš, že bych tohle vše měl říct?

Já: Nejsme tu proto, abych myslel, co bys měl dělat a jak bys měl myslet. Řekni mi, kdo jsi, že tohle chceš udělat?

On: Nerozumím otázce.

Já: Doplň prosím tuto větu: Chci jít psycholožce, protože jsem….

On: … chvilka přemýšlení. Jenže ona dělá to, tamto, představ si, že… (následoval opět příběh).

Já: Vrať se zpět k tomu, na co jsme se ptal a doplň tu větu.

On: Oběť. Ano, jsem oběť jejího spiknutí a manipulace.

Já: Aha. Takže jsi oběť. Teď řekni nahlas: Já jsem oběť.

On: Já jsme oběť.

Já: Jak se cítíš, když to říkáš? Jaký to je pocit?

On: Přesně jak to říkám. Proto chci jít k psycholožce a nechat si napsat papír, že jsem obětí jejího násilí, které mi ubližuje. Pokaždé, když s ní mám jakýkoliv kontakt, tak pak vykouřím krabičku cigaret.

Já: Teď nahlas řekni: Považuji se za oběť.

On: To zní tak jemně, jako by to nebylo tak vážné.

Já: Tak to řekni nahlas.

On: Považuji… ale já jsme obětí. Ona… (další příběh).

Já: Jen to vyslov a zkus to říct celé: Protože se považuji za oběť, tak chci jít k psycholožce, abych…

On: Protože se považuji za oběť, tak chci jít k psycholožce, abych dostal svou bývalou ženu do vězení za to, že mě psychicky týrá.

Já: V tomto okamžiku máš jen jeden způsob bytí, který ti poskytuje jen pravděpodobnou budoucnost a nedovoluje ti vidět jinou možnost. V tomto světě „já jsem oběť“ máš jen jeden způsob neautentického jednání. Navíc chceš jednat přes kontext pomsty.

Proč potřebuješ všem vyprávět, co se ti děje a bojovat se svou ženou, abys dokázal, jaká je?

On: Abych nevypadal jako neschopný chudák, co si to nechá líbit.

Já: Pojďme se nyní podívat na to, co je pravdy na tom, že jsi oběť a neschopný chudák.

Následoval kognitivně behaviorální koučink na odhalení pravdy, kterou chtěl za jakoukoliv cenu dokázat a jenž ho limitovala a zkreslovala mu vnímání reality. Když jsme dokázali pomocí vnitřního nahlížení pustit hněv a bolest, který se mu usadil v rukách a na hrudníku, tak jsme mohli přistoupit k vytváření nových možností způsobu bytí a jednání, které už nebudou směřovat jeho cestu životem do pravděpodobné / téměř jisté budoucnosti, ale do vytvořené budoucnosti přes nově vytvořený kontext.

Jsou období v našem životě, kdy nás potkají těžké časy – rozvod, výpověď v zaměstnaní, smrt někoho blízkého, autonehoda atd. Umět prožít tato období jako mistr svého života si vyžaduje roky tréninku pod vedením zkušeného kouče a mentora. Nikdo z nás neprovádí záměrný trénink, aby byl schopný těmto situacím čelit jako lídr a u nich efektivně uplatňoval leadership jako své přirozené sebevyjádření. Přestože víme, že se to může stát, tak stále žijeme jakoby v domnění, že existuje pravděpodobnost, že nám se to nestane.

Být v těchto situacích tátou, a přitom zůstat uznávaným expertem v oboru si bude vyžadovat pomoc profesionála. Zatím neznám nikoho, kdo tyto situace bez záměrného tréninku dokáže zvládnout sám.

Proč si ve firmě najmout kouče, když se někteří zaměstnanci potýkají se životně těžkými situacemi?

Produktivita každého z nás je dána tím, jak se nám situace, se kterými se nyní potýkáme jeví. Pokud je naše mysl zastíněná problémy, stavy úzkosti, hněvu, frustrace nebo mírnou depresí, tak tento náš vnitřní svět tvaruje vnímání vnějšího světa kolem nás. Doslova žijeme v iluzi reality a nejsme schopný být teď a tady a racionálně uvažovat nad běžnými situacemi. Začneme používat svůj vnitřní dialog pro řešení otázek. Náš jazyk, kterým se projevujeme na venek, tím myslím veškerou interakci s okolím (řeč těla, oblečení, slova, výrazy, intonace atd.) začne ovlivňovat, jak se nám svět kolem nás bude jevit.  Vaši zaměstnanci nebo kolegové začnou být uvěznění ve svém žaláři tvořeným ze slov a skrze mříže uvidí svět v tmavých barvách. V této náladě pak nemohou podávat kvalitní výkon. Když uvážíte, že každý z nás je schopen tzv. efektu „zrcadlení neuronů“, tak jeden špatně naladěný zaměstnanec nebo kolega ve firmě dokáže nakazit svou náladou a jazyk každého, kdo s ním přijde do styku a projeví alespoň trochu empatie.

Firma pak ztrácí produktivitu, dobrou náladu a štěstí. Pokles konverzační úrovně několika klíčových zaměstnanců na druhou konverzační doménu – život stojí za prd – znamená vznik epidemie, která se nazývá efekt rozbitého okna.

Zkušený kouč dokáže pomocí pravidelných sezení pomoci všem zaměstnancům, kteří se potýkají s těžkými situacemi. Ze zkušeností vím, že jsou majitelé firem překvapení, kolik lidí jim ve firmě trpí mírnými až středními depresemi, kolik lidí řeší těžké rodinné problémy a kolik lidí potřebuje mentálního kouče, který jim pomůže být přítomný teď a tady, a přitom zažívat svobodu bytí a jednání.

Chcete-li změnit kulturu prostředí vaší firmy, organizace nebo rodiny, tak objevujte a hledejte všechna rozbitá okna a pravidelně je opravujte. Zabráníte vzniku epidemie.